Zdroj Maria Treben – Zdraví z boží lékárny
Je více druhů svízele, tzv. přítula, Galium aparine, je rozšířený na polích, lukách a při plotech, zemědělci ho ničí chemickými prostředky. Dosahuje výšky 60 až 160 cm, listy má přeslenovitě rozmístěné na ose a zelenožlutý okolík květů na stopkách. Stopka je drsně ochlupená. Nazývá se také svízel šplhavý.
Svízel syřišťový (Galium verum) se více vyskytuje ve vyšších polohách, je vzpřímený, 30 až 60 cm vysoký, zlatožluté květy mají silnou medovou vůni. Kvetoucí nať se sbírá v červenci.
Svízel povázka (Galium mollugo) má žlutobílé jemné kvítky, je medonosný a vyskytuje se velmi hojně na stráních a cestách. V době květu je téměř poléhavý. Všechny jmenované druhy svízele mají přibližně stejné léčivé účinky, ovlivněné stanovištěm. Používáme je stejným způsobem. Žel, tato hojně rostoucí léčivá rostlina upadá v zapomenutí. Měli bychom ale právě jí věnovat zvýšenou pozornost v naší době, kdy se vyskytuje stále více rakovina. I tady však musím zdůraznit, že léčivé účinky čerstvé rostlinky jsou mnohem větší a takové musíme užívat zvlášť při těžkých onemocněních. Dokonce i v zimě můžeme najít pod suchou trávou, na nezasněžených místech svízel povázku.
Svízel očišťuje od chorobných látek ledviny, játra, slinivku břišní, slezinu. Kdo má poruchy lymfatických žláz, měl by pít denně čaj. Působí i proti chudokrevnosti, vodnatelnosti, při bolesti (píchání) v boku. Čaj používaný zevně velmi rychle léčí kožní choroby, rány, vředy, uhrovitost. Teplé umývání rychle léčí zvadlou pokožku tváře. Čerstvě vytlačená šťáva se s úspěchem použije, když jí natíráme nemocná místa pokožky, po natření necháme šťávu zaschnout.
Lidové léčitelství doporučuje svízel při epilepsii, hysterii, tanci sv. Víta, nervových chorobách, zástavě močení (zadržování moči), tvorbě písku a kaménků. Čaj pomáhá i při strumě, jestliže během dne velmi důkladně kloktáme.
Jistá žena mi vyprávěla, že jí zmizelo vole z krku a vyléčila si i chorobu štítné žlázy. Každý rok jsem se setkávala v jednom Kneippově léčebném ústavu s manželským párem z Vídně-Modlingu. Když jsme se setkali v roce 1979, zjistila jsem, že žena má již viditelné vole. Měla strach z operace, a proto jsem jí poradila svízel. Rostlina se spaří a denně se teplým čajem často kloktá co nejhlouběji v krku. V únoru 1980 jsme se opět potkali v Kneippově ústavu a ejhle, už vole neměla. Přešťastná mi sdělovala, že jí manžel častěji nasbíral čerstvý svízel, již na začátku kúry cítila, že se jí vole pomalu zmenšuje, až úplně zmizelo.
V poslední době se množí případy obrny hlasivek. Zdá se, že jde o virové onemocnění. Kloktáním a vyplachováním čajem ze svízele se rychle vyléčí. Podle švýcarského kněze Kunzleho je svízel spolehlivým prostředkem i při velmi těžkém onemocnění ledvin, hnisání ledvin, dokonce i tehdy, když selžou všechny další prostředky. Velmi účinná je směs ze svízele, zlatobýlu a pitulníku žlutého. Touto směsí se velmi rychle dosáhne úspěchu. Hovoří se o čtrnácti dnech. Čaj se jen spaří a z něho se vypije nejprve půl šálku na lačno třicet minut před snídaní a zbytek se vypije během dne po doušcích. Při těžkých onemocněních se mají přes den vypít čtyři šálky čaje.
Za starých časů si svízele velmi vážily ženy, které měly těžkosti s dělohou. Před těžkou hodinou jim kladli bylinku do postele, aby měly lehčí porod. Tento zvyk se dříve připisoval Panně Marii. Matka boží si svízelí ustlala postel, odtud pak název „postelová sláma naší milé Panny“. Podle jiné legendy jí vystlala podhlavník v kolébce Jezulátka. Slezská legenda zase hovoří – svatá Panna proto použila „slámu Panny Marie“, neboť jen tuto osel nesežral. To také souhlasí. Krávy sice svízel žerou, ale prasnice a osel jím opovrhují.
Farář Kunzle vypráví ve svých spisech o pětačtyřicetiletém muži, který měl těžce nemocné ledviny a choroba se stále zhoršovala. Nakonec mu museli jednu ledvinu vyoperovat. Druhá ledvina také hnisala a už správně nepracovala. Tehdy muž začal se svízelovou kúrou. Denně užíval čtyři šálky zmíněné směsi ze svízele, zlatobýlu a pitulníku žlutého. Pil přes den po doušcích čaj a nemoc se úplně ztratila. Tato čajová směs se pije i při svraštění ledvin a jiných smrtelných chorobách ledvin. Známý rakouský botanik Richard Willfort poukazuje ve své knize „Zdraví skrze léčivé bylinky“ (Gesundheit durch Heilkräuter), že vyplachování a pití čaje ze svízele je výborným prostředkem při rakovině jazyka, podobně čerstvá šťáva smíchaná s máslem je účinným lékem při rakovinných vředech a rakovinných chorobách kůže. Dr. Heinrich Neuthaler v knize „Das Kräuterbuch“ (Kniha o bylinách) píše o svízelu naopak toto: V některých krajinách se bíle kvetoucí svízel ještě i dnes doporučuje při rakovinách, je to zlozvyk, proti němuž třeba ostře vystupovat.
K tomu vám nyní, vážení čtenáři, předložím k posouzení své vlastní zkušenosti se svízelem. Asi před deseti roky jsem se dozvěděla, že jeden zubní lékař v Linci onemocněl rakovinou jazyka. Po operaci velmi zhubl a měl odejít do Vídně na ozařování. Poradila jsem mu kloktání se svízelem. Po týdnu jsem se dozvěděla, že ozařování už není potřebné, neboť pacient se stále více zotavuje. Zakrátko byl zdravý.
O něco později jsem se dozvěděla o osmadvacetileté ženě, která také onemocněla rakovinou jazyka. Radili jí konzultace s jedním lékařem v Korutansku. Slíbil jí, že ji za pět roků vyléčí a dal jí bylinkový čaj, který ml jednou příležitostně ukázala. Poznala jsem, že jde o čaj svízelový. Abych jí ušetřila výlohy na cestu do Korutanska a další peníze, ukázala jsem jí svízel v přírodě, aby si ho mohla sama nasbírat. Vyléčila se ze smrtelné choroby.
Ještě jeden příklad. Koncem března mi říkala jedna mladá žena z Vídně, že její třiašedesátiletá matka je těžce nemocná a je před druhou operací, kterou jí mají provést 19. dubna. Matce totiž před půl rokem narůstal v hrtanu rakovinný tumor. Lékař jí zatajil pravdu a chorobu vydával za narůstající vole a uskutečnil první operaci. Šest měsíců pokračovalo všechno dobře. Nyní se však objevily v levém rameni ukrutné bolesti, které trvají den i noc. Ruka je opuchlá, rameno i paže necitlivé, takže v ruce nemůže udržet ani list papíru. Primář, který prováděl první operaci, již nyní navrhl další operaci a to má být 19. dubna. Aby paní zmírnil bolesti, chce přerušit nerv mezi krkem a klíční kostí a tak jí zbavit toho nejhoršího. Z lékařského hlediska prý není jiné pomoci. Přesto jsem jí poradila, aby pila čaj ze svízele a aby jím též kloktala. Kromě toho jsem jí doporučila čajovou směs:
300 g měsíčku lékařského, 100 g řebříčku obecného a 100 g kopřivy dvoudomé – jeden a půl litru na den, každých dvacet minut hlt a vtírání vazelínou ze svízele. Dovedete si představit moje radostné překvapení, když jsem se dozvěděla, že bolesti přestaly už za čtyři dny. Do 19. dubna byly rameno i ruka opět citlivé a mohla jimi pohybovat. Primář byl velmi překvapen, když ho dcera prosila, aby upustil od druhé operace. Řekl: „Vaše matka nechť v tom pokračuje!“ Po určitém čase jsem se dozvěděla, že se ta žena má skvěle a že se už stará o domácnost své šestičlenné rodiny.
Je možné vyléčit i rakovinné vředy. V poslední době se množí zhoubné onemocnění kůže, které se objevuje jako tmavé, ostře ohraničené skvrny. Údajně jde o infekční onemocnění. V tomto případě se dosáhne dobrého výsledku s čerstvou šťávou svízele a mastí z měsíčku. Současně je třeba bezpodmínečně pít krev čisticí čaj z řebříčku, měsíčku a kopřivy.
Jedna žena z Horního Rakouska měla na patře uzlinu a nesnesitelné bolesti v celých ústech. Vyplachovala si ústa čajem ze svízele a po čtyřech dnech uzlina zmizela a s ní i bolesti.
Nemůže tedy obstát tvrzení, že používání svízele při podobných nemocech je zlozvyk. Jistě to nejsou jen bylinky, které uzdravují. Tu spolupůsobí i všemohoucnost boží. Ostatně, všechno je v rukou božích!
ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ
Čaj: Jedna čajová lžička svízele vrchovatě naplněná na 1/4 litru vody, spaříme a krátce
vyluhujeme.
Čerstvá šťáva: Čerstvý svízel se umyje a ve vlhkém stavu se odstředí v odstředivce.
Mast: Čerstvá šťáva se rozmíchá s máslem, které má teplotu místnosti a uloží se do
chladničky.
